poradna, diagnostika

Počet volných míst v OmegaKlubu k 1.12.2017: 15

Zájemci o členství, více info zde

Psychologická online poradna

Vložit nový dotaz

Dobrý den, potřebovala bych poradit. Za cca 5 měsíců se chystáme s manželem na dovolenou, kde máme být zhruba 14dní. Máme syna, kterému v tu dobu bude 20 měsíců a během naší dovolené bude u dědy a babičky. Nebude pro něj obtížné strávit tuto dobu bez matky, nezpůsobím mu nějakou psychickou újmu ? Jsme na sebe dost fixovany, od narození syna jsem bez něj nebyla jediný den a jelikož žijeme krátce v zahraničí ani se s nikým nestykame a v podstatě jsme jen spolu. K babičce a dědovi jezdíme každý měsíc na 14 dní, moc se mu u nich líbí, ale jsem tam vždy s ním.....jen táta tam nebývá...... Děkuji za odpověď popřípadě radu, jak postupovat. V případě, že mi dovolenou "schválíte" je vhodné se synem komunikovat přes Skype nebo radši vydržet ???? S pozdravem M. Avocravs

Dobrý den,

nebojte se, pokud je syn na prarodiče zvyklý, cítí se s nimi dobře, oni ho mají rádi a umí se o něj dobře postarat, určitě mu žádnou psychickou újmu nezpůsobíte. Komunikovat s ním přes Skype v průběhu dovolené nedoporučuji. Podle mých zkušeností to spíše v dětech podporuje úzkost a stesk po mamince. S babičkou a dědou si najedou na vlastní způsob zvládání denního programu, přijdou i na to jak zvládat případné chvilkové stýskání.  Úzkostná maminka daleko a jen na obrazovce moc nepomáhá, spíše naopak. EB

Dobrý den , měla bych otázku jestli je s mojí dcerou vše v pořádku nebo co s tím . Mám dceru která má 2,5 let a asi 14 dni zpátky začala říkat že jí sebere pán nevím kde to vzala a spíš jsem si z toho dělala srandu . Napadlo mě že jí to někdo řekl jak jsme šli domů a protestovala že nechce . Pak to přestalo a začala říkat že se bojí táty a nechce za ním jít doslova ho přehlíží . Nějak nevím co s tím ?? Já ji pořád říkám že se máme všichni rádi a že tátu to strašně mrzí že se tak k němu chová a že jí má rád . Nikdy jí nic neudělal , na zadek dostává spíš od mě . Děkuji za odpověď Olga

Dobrý den,

současné chování vaší dcerky nemusí znamenat vůbec nic a může samo časem odeznít. Pokud by přetrvávalo, využijte specializovaný poradenské server www.osobni-psycholog.cz. Vše bychom museli probrat důkladněji než je možné v takovéto veřejné poradně.

Zdraví E. Bosáková, osobní psycholog

Dobrý den, rok po smrti manžela jsem odpověděla na inzerát a seznámila se s nynějším přítelem (tenkrát mu bylo 44 let-dnes je mu 50), žije s mámou, která se o něj stará.Jemu to tak vyhovuje, nechce se mnou sdílet společnou domácnost a nic nebudovat.Ze začátku jsme se hodně stýkali, měl mě rád,později jsem chtěla, abychom si u něj opravili starší domek a měli společnou domácnost, on přikývl,ale nic se nedělo, později už omezil vše, co se týkalo nás dvou, návštěvy, telefony,spaní..viděla jsem, že o mě nemá vůbec zájem,žil si svůj život a za mnou přijel tak na hodinu na kafe, když jsem mu řekla, že se rozejdeme, že nepotřebuji kamaráda, tvrdil mi, že mě má rád, že se rozejít nechce, atd, takhle to trvalo hodně dlouho, navíc si našel práci, kde je od rána do večera, a je spokojený, že nemusí být doma s mámou, ani se mnou...jsem z toho nešťastná, protože jsem na něho byla jednak zvyklá a jednak jsem nedokázala být úplně sama, přesto vím, že je to k ničemu,nepomůže s ničím, nemá o mě zájem v ničem,je jen v práci nebo v hospodě,..jak se mám odpoutat od člověka, který se se mnou rozejít prý nechce, ale být se mnou taky ne, abych to psychicky zvládla, děkuji Naďa

Dobrý den Naďo,

vaše uvažování je racionální, správné a logické - odpoutat by jste se od něj měla. Bohužel jsme však všichni velmi ovládání emocemi a city, které se nás moc neptají, co právě chceme a považujeme za správné. Ovlivňují náš žívot nezávisle na naší vůli.

Odpoutání však možné je a pravděpodobně by pro vás mělo i pozitivní přínos. Bohužel možnosti této veřejné poradny jsou omezené. Budete-li chtít pomohu vám s tím. Využijte specializovaný server www.osobni-psycholog.cz . Tam vše důkladně probereme a zahájíme jednotlivé kroky. Cesta to bohužel nebude jednoduchá. Zdraví E.Bosáková, osobní psycholog

 

Dobrý den, můj dotaz se vztahuje primárně ohledně mého bratra. Je mu 27 let, studuje Vš, ale kromě této aktivity nedělá nic jiného. Nepracuje, ani nikdy nepracoval, nechodí ven, má pouze asi 2 kamarády, se kterými jde např. 2x ročně do kina. Hraje jen na počítači online hry, v domácnosti s ničím nepomáhá, nemyje nádobí, neuklízí. Situace pochopitelně měla být řešena dříve a podíl na situaci nese možná i okolí. Bydlíme spolu já (25 let) s bratrem a mamkou. V roce 2004 měl táta nehodu, při které měl mozkovou mrtvici a zůstal ležícím pacientem. Vloni na podzim táta umřel. V tehdejší situaci měla máma nízký plat a 3 děti ve věku 12, 13 a 19 let. Od tehdy do lonského podzimu brala antidepresiva, aby situaci zvládla, proto jí nevyčítám že bratrovu výchovu nezvládla lépe. Jak mám nyní postupovat s bratrem? Začínám si uvědomovat, že když se nic nezmění ted, později to bude jen a jen horší s možnými scénáři, kdy nakonec bude mít bráchu na starosti mamka i další roky. Co mám udělat? Chtěla bych, aby bratr začal žít normální život, získal návyky pracovní, uklízecí apod. Pokud s ním chci mluvit o něčem důležitějším, zcela mě ignoruje, např. tak, že ani neodpoví. Jaká slova mám zvolit, jak s ním promluvit o tom, že bych ráda, aby šel na terapii? Je mi skoro jasné, že takové věci by se vysmál. CO mám dělat?

Dobrý den,

obávám se, že problém, který popisujete není ve vaší moci vyřešit a ani to není vaším životním úkolem. Jedná se hlavně o vztah vaší maminky se synem. Řešit by to tedy měla ona, pokud ovšem chce. Možná, že jim dvěma tato situace naprosto vyhovuje. 27 letý mladý muž už by měl se studiem VŠ pomalu končit a po jeho ukončení by mu maminka měla obrazně řečeno "sbalit uzlíček buchet a poslat ho nekompromisně  do světa". Myslím tím odejít z bytu matky, najít si práci a vlastní bydlení, žádné další dotace od maminky. To jediné ho přiměje se vše potřebné naučit. Zatím je spokojený a nemá žádný důvod na svém chování nic měnit. A už vůbec ne pod vedním, či nátlakem sestry. Budete-li potřebovat vše probrat podrobněji, jsem vám k dispozici na specializovaném poradenském serveru:

www.osobni-psycholog.cz

Situace je jistě komplikovaná celkově a vyžaduje víc než jednu krátkou odpověď v této poradně.

Zdraví EB

 

 

Dobrý den, poslední dobou začínám trpět, mám obavy že trochu víc než středně těžkou depresí. Mám deprese už od svých 6ti let, s tím, že jsou období, kdy jsem v pohodě. Tato vznikala pomalu a nenápadně možná i několik měsíců, čehož jsem si nevšimla, protože se svými depresemi pracuji po svém - snažím se je přejít, nemyslet na ně atp. Tentokrát cítím, že je to jiné, cítím se opravdu zle, již si toho všímá i okolí. Na smrt myslím velmi často, ale jakási zodpovědnost, mě nedovoluje. Přesněji to - že mám chlapečka, letos prvňáčka, který je na mě hodně fixovaný. Chodím do práce, vydělávat musím, ale nedokážu se soustředit, občas zcela vypnu. Cítím, že je to v mé hlavě jiné a mám z toho strach. Potřebovala bych nějaké prášky jako sůl.. ale k psychiatrovi nedojdu.. Je mi jasné, že mi pomoct nemůžete, že to prostě nejde.. Já doufám, že mi pomůže, že jsem to alespoň někomu sdělila. Děkuji

Dobrý den,

je zbytečné, aby jste se takto sama bez odborné pomoci trápila. Zajděte k psychiatrovi, předepíše vám léky, které vám pomohou a brzy se budete cítit mnohem lépe!! Máte chlapečka, potřebujete být v pohodě!! Neodkládejte to a poolédněte se také po psychologovi, se kterým by jste vše čas od času probrala. EB

Dobrý den ,mám dotaz je mi 29.let 8.letou dcerku ve vlastní péci.Ziji s prítelem 3.roky(ení otcem dcery).Pracuji 15.hod denne vzdy kratky dlouhý týden..Takže přítel dceru vyzvedává ze školy,píše s ní ukoly atd atd.Stará se o ní velmi dobře....Ted k dotazu...Chtěla bych 2.dítě ale přítel i když věk už na to maá(38),finance také problém nejsou,nechce o dítěti slyšet.Prý má problém sám ze sebou a že nezvládne takovou zodpověsnost...navštívil i psychologa ale byl tam jen jednou zatím...Nevím jak se zachovat,co dělat ale mám ho ráda,dcera taky ale dítě bych moc chtěla...

Dobrý den,

rozhodnutí o tom jestli  přivést na svět potomka by opravdu mělo být společné. Momentálně váš partner provděpodobně má nějaký závažný osobní důvod, proč nechce. Doporučuji  se o tom společně bavit, ale netlačit. Skutečně to u něj může být velmi rozumová obava z velké zodpovědnosti. Obecně se ve vztazích doporučuje respektovat i přání druhého parnera ne jen své vlastní sice přirozené, ale možná i sobecké  touhy. Velmi bych si vážila toho, že se  partner stará o mé dítě jako o vlastní a nemanipulovala bych s ním. Takových mužů totiž mnoho není!!  EB

Dobrý den, paní doktorko, ráda bych znala Váš názor na mého syna. Je ve 2. třídě. V květnu mu bude 8. Odklad jsme vůbec nezvažovali, byl chytrý, ve školce se nudil a víc, než hraním s hračkami si vyplňoval různé doplňovačky atd. a do školy chtěl jít. Ve škole s učením problém nemá, ani se nemusel moc snažit a vše bylo pro něj jednoduché. Jediný problém byl a je, že si paní učitelka ( i vychovatelky) od začátku ztěžují, že je duchem nepřítomen, nevnímá a neslyší, že mu někdo něco říká. Paní učitelka je z něj nešťastná, musí mu všechno říkat extra, než ostatním a ani to není záruka, že to bude vnímat. Je takový i doma, ale vždycky mi to přišlo, že je to jen takové obyčejné dětské zlobení. Prostě kluk, co moc nechce poslouchat maminku. Ale začíná to být už velký problém. Zhoršili se mu známky. Např. psali diktát na i,y. Umí to excelentně. Když ho zkouším doma, nedělá absolutně žádné chyby. Úkoly si píše sám a já jen podepisuji 100% správně napsaný úkol. Z toho píšou diktát ve škole a on dostane 3- za chyby, které by doma neudělal.... Týden jim p. učitelka hlásala o písemce z prvouky, že se mají učit, ale on to doma neřekl ani jednou. Opět 3- zbytečně. Přitom s jeho hlavou se to naučit, je pro něj jednoduché. Neustále poznámky, že nenosí úkoly. Opět proto, že nevnímá p. učitelku. Paní učitelka nás už x- poslala na ušní, jestli třeba špatně neslyší. Ale p. doktorka prohlásila, že tak dobře slyší málokteré dítě. Mohla by jste mi poradit prosím v čem je problém? Jak mu pomoct?? Co můžeme udělat pro to, aby se dokázal soustředit a vnímal, co má? Jinak mi vždycky přišel, že je psychicky vyspělejší, než vrstevníci a teď mi p. učitelka tvrdí, že měl zůstat ještě aspoň rok ve školce. Ale jsem z toho taková zmatená, tehdy to před těmi dvěma lety nikdo neviděl..... Děkuji velmi za Váš názor. Zuzka

Dobrý den,

je potřeba aby se synem mluvil dětský psycholog, případně ho i vyšetřil. Jednoduchou a a obecnou radu vám v tomto případě nejsem schopna poskytnout. Problém může být i v přístupu učitelky k němu, což nebývá nic neobvyklého. Ale opravdu je třeba vše posoudit a vyhodnotit osobním kontaktem. Zdraví EB

Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda je normální, když prarodiče darují synovi k 18. narozeninám luxusní auto za několik set tisíc, aniž bychom o tom věděli dopředu. Já ani manžel jsme nic výjimečného k těmto narozeninám nedostali, ani s takovými dary nesouhlasíme, nepřijde nám to adekvátní, vychováváme děti skromně a vyznáváme jiné hodnoty. Tchán potřebuje vynikat a být vždy "nejlepší", navíc naše vztahy nejsou ideální, neboť jsme odmítli před 17 lety s nimi společně bydlet v jejich dvougeneračním domě, jiné dítě nemají. Nevím, jak se zachovat, nechci s nimi ani z tohoto důvodu slavit synovi narozeniny, neboť se obávám, že dostane výše zmiňovaný dar, ale zjišťovat to dopředu mi přijde nevhodné. Děkuji za odborný názor. Martina

Dobrý den,

máte nepochybně pravdu v tom, že úplně obvyklý dárek k  18. narozeninám luxusní auto není. Na druhé straně je to výraz zájmu o vašeho syna, výraz snahy udělat mu velkou radost. Ani v tom, že tchán má potřebu vynikat a být nejlepší, bych nespatřovala  nic odsouzeni hodného. Co ale ve vaší rodině chybí,  je dobrá komunikace mezi generacemi. Říkáte, že děti vychováváte k jiným hodnotám. Schopnost komunikovat a udržovat dobré vztahy s širší rodinou také určitě patří k významným lidským hodnotám.  A děti vychováme nejen tím, že jim říkáme takový buď a toto dělej, toto je správné, ale především tím, jak se sami chováme. Berou si nás za vzor, se kterým se jednou ztotožní nebo proti kterému budou vzdorovat.

Vašemu synovi je 18. Vše co jste mohli už jste do něj vložili. Nemusíte se obávat, že  do něj vložené hodnoty jedním darem oslabí. Nyní bych doporučovala začít s prarodiči mluvit. Je totiž potřeba vyjasnit spoustu otázek, např. kdo bude platit provoz auta, kde bude parkovat,  co uděláte pro synovu bezpečnost za volantem.....Je úplně jedno, jestli se o těchto otázkách budete bavit před oslavou nebo po ní. Důležité je, aby jste se vzájemně respektovali. Váš syn bude i toto vnímat a učit se z toho.

 

Dobrý den, ráda bych se zeptala na Váš názor.Jsem maminka dvou dětí,manželství mám naprosto spokojené. Poprvé jsem tento stav,který popíšu níže,měla před 3 lety.Byli jsme na svatbě rodinného známého,jedno dítě hlídala jedna babička,druhé (v té době půl roční) druhá.Celou dobu naprosto vše v pořádku.K večeru,z ničeho nic, sem přestala mít náladu,cítila jak se mě hůř dýchá,tlukot srdce,návaly horka - chladu,...Tyto z ničeho nic "stavy" se mě každý rok objevují a letošní rok excelují!Byla jsem po různých vyšetření - krev,EKG,...vše v pořádku.Jednou jsem dokonce jela i na pohotovost a tam mě do zprávy napsali - panická porucha.Na internetu jsem si našla příznaky,příčiny....Něco z příznaků mám při svých "stavech",ale ne všechny.Mám hrozný strach že se mě něco stane....hlavně ze smrti,že tady nebudu s dětma,s mužem...co si beze mě počnou.Pořád se hlídám,pozoruju jestli mě někde nebolí,něco neroste,....připadám si jak cvok.Kolikrát si řeknu " a dost...mysli normálně...jsou na tom lidi mnohem hůř...tak se vzpamatuj" .Ale podvědomě tam ty "blbý" myšlenky mám.Stačí když mě někdo řekne "je ti dobře,jsi nějaká bledá " ...a já už čekám co mě chytne,jestli infarkt,mrtvice,rakovina,...Srdce tluče,potím se,hrdlo se sevře,atd.Nikdy předtím jsem tyto stavy neměla,v práci to mám super žádný stres,doma vše dobrý....tak nechápu co se mě to děje.Žádný léky neberu a ani nechci brát.Teď není dne,kdy čekám jestli mě něco není.Prosím poraďte co si myslíte i jestli to třeba nemůže být mírnější forma PP ?? Děkuji

Dobrý den,

chcte-li pro své potíže diagnozu, je to s největší pravděpodobností opravdu úzskostná panická porucha. Chcete-li problémům trošku porozumět, bylo by dobré vyhledat psychologa a spolu  s ním se sama sobě věnovat, aby jste rozuměla tomu co je to úžkost, jak se může projevovat v tělesných příznacích a jak s ní pracovat. 

Velmi stručně se vaše potíže dají vysvětlit tak, že že život s malými dětmi je nejen plný radosti, ale také plný zodpovědnosti a obav, které si často ani nechceme připustit do vědomí. V našem podvědomí však existují a mohou občas "vystoupit na povrch" v tělesných projevech, které popisujete. 

Pro léčbu těchto stavů se využívají např. "lehká" antidepresiva nebo další psychofarmaka. Nezbytná je ale i psychoterapie, tedy dlouhodobější spolupráce s psychologem. I když je to co se vám stává strašně nepříjemné, obavy o svůj život mít nemusíte!!

E. Bosáková

Dobrý den, ráda bych se Vás zeptala na Váš názor. Jsem matka ročního dítěte a máme se za měsíc brát s přítelem. V poslední době mám však pocit, že nám to nějak neklape. Jsem výbušná, vytočí mě každá maličkost, za všechno hned partnera "zdrbu". On je přitom velmi hodný a starostlivý, snaží se miminko hlídat, abych taky mohla občas mezi lidi. Bohužel má ale časově náročnou práci, takže to taky není kdykoli potřebuju. Hodně nám ale hlídají i prarodiče. Když to srovnám s ostatními kamarádkami, mám se vlastně velmi dobře. I tak ale nejsem spokojená. Miminko nebylo plánované a i když jej velice miluju a ráda s ním trávím čas, někdy ve mě hlodají myšlenky, co jsem mohla dělat, kdyby ještě nepřišlo na svět (cestování, práce, atd.). Vím, že je to rouhání, ale někdy si vážně nemůžu pomoct. možná z toho vychází moje věčná zlostnost, kterou pak odnáší partner. Mám někdy pocit, že už i chci, aby mi řekl, že si mě nevezme... ale on se snaží mě podporovat a pomáhat. Někdy se už ale samozřejmě taky naštve, párkrát měl dokonce slzy v očích. Co s tím? Mám ho ráda, ale nění to takové, jako na začátku. Už spolu skoro ani nespíme... není čas, jsme unavení... možná už po mě partner ani netouží... říká sice že ano, ale sám skoro nikdy nevyvine iniciativu, aby k něčemu došlo... V ložnici to nejde, syn se hned vzbudí. A já sama mám taky pocit, že už mě partner tolik nepřitahuje. Je super, že je hodný, milý, zodpovědný, zajistí nás, ale stačí to...? Díky.

Dobrý den,

to co popisujete a co vás trápí není nijak vyjímečné. Poměrně hodně párů zažívá s příchodem prvního dítěte nejen pěkné chvilky, ale také starost, úzkosti, vyčerpání a problémy ve vztahu. Je dobré si uvědomit, že ať už bylo dítě plánované či ne, stala jste se rodičem. To znamená, že nyní nejste na prvním místě vy a vaše potřeby, ale vaše dítě a jeho potřeby.  Samotné není schopné existovat, potřebuje vás plně,  bez ohledu na to, jestli vy by jste chtěla spíše cestovat či  budovat pracovní kariéru. Pro jeho zdravý psychický vývoj jsou nejlepší zralí a milující rodiče. Tedy takoví, kteří jsou na čas schopni potlačit své potřeby a přání a kteří se mají rádi.

Není to ale vždy lehké a ani v budoucnu nebude. Pokud budete cítit, že  situaci nezvládáte, rozhodně vyhledejte pomoc psychologa. Někdy opravdu stačí pár vět a ujasnění si sama sebe a situaci hned uvidítě jinak. Nejhorší je problémy potlačovat a nechat narůstat. EB

pondělí - neděle 6:00 - 23:00
potřebujete více informací? 
   585 205 700    585 205 800
Obdarujte masáží své blízké

Obdarujte masáží své blízké

08. 12. 2017
více »
Provoz OMEGA centra přes VÁNOČNÍ SVÁTKY

Provoz OMEGA centra přes VÁNOČNÍ SVÁTKY

05. 12. 2017
více »
OMEZENÉ PARKOVÁNÍ

OMEZENÉ PARKOVÁNÍ

05. 12. 2017
více »
Slavnostní předávání FISAF 2017

Slavnostní předávání FISAF 2017

04. 12. 2017
Skokanem roku 2017 se stává ....... AK OLOMOUC více »
Mikulášský dětský den ITS Tennis Academy

Mikulášský dětský den ITS Tennis Academy

24. 11. 2017
více »
Další akce a novinky »

On-line rezervace

  • POZOR - změna v rezervačním systému:

    V rámci zrychlení procesu načipování klientů dochází ke změně v systému při vyhledávání shodných jmen. Klienti, kteří při svém přihlášení do on-line rezervační systému zadávali číslovku ke svému příjmení ji již zadávat nemusí.

Nabídky partnerů


MiFin
VIP KURZY na EUR a USD již od částky 5.000,- Kč

více informací »

MiFin
všechny nabídky »

Partneři

© OMEGA centrum sportu a zdraví, Olomouc Webdesign, Eshop a Online Rezervační Systém - ESMEDIA Interactive s.r.o.
Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím